Když se duše pere s tělem… Psychosomatická medicína zkoumá, jak se naše prožitky odrážejí v těle

Jestli něco člověk nemůže Jaroslavu Duškovi a jeho výrokům o rakovině coby vědomé sebevraždě upřít, je rozvíření debaty o psychosomatice. Neboli o vlivu našeho způsobu života, jeho prožívání a duševního nastavení na fyzické zdraví. O zmiňovaném pánovi si můžeme myslet cokoliv, ale o propojení těla a duše snad už nikdo nepochybuje.
Je zbytečné znovu rozebírat hercova slova, soudní lidé si svůj názor udělali. Ale přece jen, nejsou odborníci na psychosomatiku v odsudku shovívavější? Oni přece dobře vědí, že nemocná duše dokáže přenést nemoc na tělo. „Zdá se mi to hodně silné a hodně necitlivé vyjádření. Dnes už nikdo nepochybuje, že to, co prožíváme nebo cítíme, má spojitost s tím, co se děje v těle. Které přesně mechanismy se na tom podílejí, se ale pořád zkoumá,“ říká psychiatrička Daniela Šroubková z Psychosomatického centra Praha v nové epizodě podcastu MUDr.ování.
Podle odbornice jsou ve hře neuronální, metabolické a hormonální systémy. „Také už víme, že mozek a další orgány jsou schopné získávat informace nejen z vnitřního, ale i z vnějšího prostředí. Nově se dokonce hovoří o srdečním magnetickém poli nebo o mikrobiomu ve střevě. A skrz tyhle systémy jsou ovlivňovány skrz naše prožívání,“ vysvětluje odbornice na psychosomatickou medicínu.Tréma i radost se na těle odrazí
Pokud jde o konkrétní Duškovo tvrzení, Daniela Šroubková ho považuje na nešťastné. „Rozhodně bych se ohradila proti slovu vědomě, to by nemohl potvrdit žádný člověk s rakovinou. Jsou samozřejmě nějaké duchovní proudy, které hovoří o tom, že si život svým způsobem nějak tvoříme, nicméně debata, která se kolem strhla, nepomůže nikomu. Ani lidem s rakovinou, ani těm, kteří je léčí. A těm, kteří mají problém se životem, už vůbec.“Jestli ještě pořád tápete, o čem psychosomatika vlastně je, vzpomeňte si na trému. Zrychlený tep, svírání kolem žaludku, zhoršené dýchání, to je typická psychosomatická reakce, kdy pocit ovlivňuje tělesné procesy. Anebo radost. „Kromě malé trémy, co mě ve studiu čeká, jsem se i trochu těšila. Takže jsem se narovnala a rozjasnil se mi pohled. A takové věci zažíváme pořád,“ popisuje na svém příkladu odbornice. „Nejde tady vůbec o žádný alternativní proud medicíny, psychosomatika má své teoretické základy, pracuje na bio-psycho-sociálním modelu a základy těchto věd jdou v našem prostředí dávno položeny.“

Proč potřebuje žena při porodu klid
Daniela Šroubková se kromě jiných pacientů věnuje také matkám před porodem a při porodu. „Porod je velký psychosomatický proces, nesmírně složitý. Podílí se na něm řada hormonů, které jsou vyladěné v jedinečné souhře. Pokud se do tohoto koktejlu, kde hraje hlavní roli hormon oxytocin, dostane adrenalin, což je hormon, který tělo vyplavuje při požitku ohrožení a stresu, je známo, že porod má tendenci se zastavit,“ vysvětluje lékařka jeden z mnoha příkladů, kdy prožívání výrazně ovlivňuje fyziologické procesy.V rozhovoru přidává další příklady, kdy se duše malinko „pere“ s tělem a vysvětluje, v čem jí při léčbě pomáhají věty typu „špatně se mi dýchá, protože na mě všechno leží“. Jaké jsou nejčastější psychosomatické poruchy? Kde se hromadí emoce, které nepouštíme ven? A opravdu platí "Věř a víra tvá tě uzdraví"? Celý rozhovor s psychiatričkou si můžete poslechnout v podcastu MUDr.ování.
S kým jsme si povídali?Psychiatrička a psychoterapeutka Daniela Šroubková studovala 2. lékařskou fakultu UK, část studia absolvovala na australské Sydney University. Pracovala na Psychiatrické klinice Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, v Krizovém centru Riaps nebo ve společnosti pro zdravé rodičovství Aperio. V současné době působí v Psychosomatickém centru Praha, které spo